Jak navrhnout bezbariérovou koupelnu

Nejen postupující věk, ale i zdravotní komplikace si často žádají řešení, která usnadní i ty nejběžnější denní činnosti. Jedním z nich je vybudování bezbariérové koupelny. Ta by měla být nejen praktická, ale také bezpečná, bez překážek a s pomocnými prvky usnadňujícími každodenní potřeby. Pojďme se proto podívat, jaké jsou základní požadavky na bezbariérovou koupelnu, jak ji prostorově uspořádat, čím ji vybavit a jaké použít materiály. Poradíme také s jejím financováním.

Osoby se sníženou pohyblivostí mají problém nejen dostat se do vany, ale mnohdy se i osprchovat či použít toaletu. Proto bývá přizpůsobení koupelny jednou z nejnáročnějších částí rekonstrukce – a to obzvláště tehdy, je-li třeba přizpůsobit ji pro vozíčkáře. V takovém případě je totiž nezbytné naplánovat opravdu každý detail, aby se daná osoba mohla v koupelně pohodlně pohybovat i na vozíku.

Koupelna bez bariér pro osoby s omezenou schopností pohybu

O bezbariérovosti a požadavcích na ni hovoří vyhláška č. 398/2009 Sb., která stanovuje v § 1 „obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let (dále jen „osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“).“ Tato vyhláška mimo jiné stanovuje i požadavky na hygienická zařízení a uvádí i jednotlivé rozměry, které je nutné při plánování prostoru dodržet.

Jak správně navrhnout koupelnu

Při plánování bezbariérové koupelny je vhodné nakreslit si její půdorys a důkladně vyměřit umístění jednotlivých součástí. Zásadní roli přitom hraje, zda je koupelna navrhována pro osoby s omezenější pohyblivostí, nebo pro osoby na vozíku – u druhé zmíněné skupiny je třeba, aby byla koupelna dostatečně prostorná a umožnila nejen vstup s vozíkem skrz futra, ale i samotné pohybování se s vozíkem po místnosti. Dispozičně je pak vhodné, pokud jsou koupelna a WC umístěny v blízkosti ložnice.

Obecně platí následující požadavky a rozměry bezbariérové koupelny:

1. Šířka dveří pro vozíčkáře by měla být minimálně 90 cm, aby se jimi dalo projet vozíkem, nebo aby jimi bez problémů prošly i osoby pohybující se o berlích. Dveře se musí otevírat směrem ven a z vnitřní strany musí být opatřeny vodorovným madlem umístěným ve výšce 80–90 cm.
   
   
   
2. Pro bezbariérový přístup nemohou být na podlaze prahy – nahradit je můžete přechodovými lištami.
   
   
   
3. Pro vozíčkáře musí být uvnitř koupelny manévrovací prostor o průměru minimálně 150 cm, aby se zvládl pohodlně otočit o 360 °.
   
   
   
4. WC pro vozíčkáře by mělo být umístěno ve výšce 45–52 cm. Záchodová mísa musí být osazena min. 45 cm od boční stěny. Ovládání splachovacího zařízení musí být umístěno na straně, ze které má daná osoba volný přístup, a to ve výšce max. 120 cm od podlahy.
   Minimálně z jedné strany záchodové mísy pak musí být madlo s nosností alespoň 150 kg – je-li mísa umístěna v rohu, pak je vhodným řešením pevné madlo s horní hranou umístěnou 80 cm nad podlahou a s délkou, která přesahuje samotnou mísu o 20 cm.
   
   Do prostoru je pak vhodné zvolit sklopná madla, která lze v případě asistence druhé osoby sklopit – sklopné madlo by mělo mít také horní hranu ve výšce 80 cm a přesah mísy by měl být 10 cm. Praktickým řešením je umístit záchodovou mísu proti dveřím, čímž vznikne dostatečný manipulační prostor.
   
   
   
5. Veškeré podlahy v koupelně musí být protiskluzové a odolné vůči nárazům.
   
   
   
6. Konstrukce stěn v koupelně musí být taková, aby bylo možné ukotvit do ní madla s nosností 150 kg. Jestliže ve vaší koupelně nedisponují stěny dostatečnou nosností, využijte pro instalaci madel podomítkové systémy.

Pro důkladné rozvržení bezbariérové koupelny je vhodné využít plánovač koupelny. Ten je dnes dostupný na řadě webů online. Velmi praktický je 3D plánovač koupelny, který ztvární vaši představu do reálné podoby v trojrozměrném formátu.

Sprchový kout, nebo vana do bezbariérové koupelny?

To, zda do koupelny zvolit sprchový kout či vanu, je závislé především na pohybových možnostech dané osoby i technických možnostech při rekonstrukci koupelny. Pokud máte dostatečně prostornou koupelnu, je vhodné zvolit obě varianty.

Vana v bezbariérové koupelně

Co se týká samotné vany, je důležité, aby před ní byl dostatečný prostor, a to zejména pro vozíčkáře. Mělo by se jednat o kruhový prostor o průměru 150 cm, přičemž je při návrhu třeba zohlednit i to, zda bude využíván například i vanový zvedák či jiné zvedací zařízení – v takovém případě je třeba připočítat další požadavky na prostor dle rozměrů daného zařízení.

Standardně se vana osazuje s horní hranou ve výšce 55–65 cm nad podlahou, u osob s pohybovými omezeními je vhodné snížit tuto výšku na 50 cm (pokud však při koupeli pravidelně asistuje druhá osoba, je naopak vhodnější, když bude vana posazena o něco výše).

Vanu je vhodné odsadit ode zdi ve své délce o 10 cm – díky tomu můžeme pohodlně umístit baterii, aniž by zasahovala do prostoru vany, jakož i madlo (podélné madlo by mělo mít délku min. 120 cm a být umístěno ve výšce 10 cm nad horní hranou vany, svislé madlo o délce min. 50 cm by mělo být umístěno max. 20 cm od baterie vany). Vanovou baterii je vhodné umístit na podélnou stranu, aby na ni daná osoba užívající vanu pohodlně dosáhla. Praktické je osadit vanu sklopným sedátkem.

Pokud se nechcete vzdát vany, ale máte problém vstoupit do ní, můžete využít vanu s dvířky, díky kterým se do ní snadno vstupuje i bezpečně vylézá.

Sprchový kout v bezbariérové koupelně

Klasický sprchový kout s vaničkou může být pro mnohé s omezenou pohyblivostí nepřekonatelný problém, proto je vhodné volit vždy speciálně stavebně řešený sprchový kout s bezbariérovým přístupem, v jedné rovině s podlahou (výškový rozdíl by měl být max. 2 cm – vyrovnat jej lze tak, že do sprchového koutu umístíte na podlahu gumový rošt).

Minimální rozměr sprchového koutu je pak 90 × 90 cm, přičemž šířka vstupu by měla být 90 cm. Samotné dveře sprchového koutu by měly být snadno otevíratelné jak z venkovní, tak z vnitřní strany, někdy je nejjednodušším řešením využití pouze sprchového závěsu namísto pevné zástěny.

Součástí sprchového koutu by měla být židle či sklopná sedačka. Židle do sprchy pro invalidy jsou k dostání s možností výškového nastavení, což je praktičtější varianta, pokud ji bude využívat více členů rodiny (sklopná sedačka má pevnou výšku, kterou nelze měnit). Sedačku je doporučeno umístit max. 60 cm od rohu (sprchovací hlavice by pak měla být umístěna na vedlejší stěně ve vzdálenosti max. 75 cm od téhož rohu), a to ve výšce 45–50 cm od podlahy (rovnoměrně se sedací plochou vozíku).

Součástí sprchového koutu by měla být i madla – vodorovné o délce 60 cm ve výšce 80 cm nad podlahou, a to max. 30 cm od rohu sprchového koutu, svislé madlo o délce min. 50 cm. Vhodné je také umístění madla před samotným vstupem do sprchového koutu.

Co se týká sprchové baterie, je vhodné volit termostatickou, která je schopna automaticky nastavit teplotu vody, a předejít tak popálení.

Umyvadlo pro vozíčkáře a osoby s omezenou pohyblivostí

Horní hrana umyvadla by měla být ve výšce 80 cm nad podlahou, přičemž je vhodné využít podomítkový sifon, čímž vznikne volný prostor pod umyvadlem, a vozíčkář tak pod něj může zajet i na vozíku (nedoporučuje se tedy ani použití skříňky pod umyvadlem).

Vhodné je osadit umyvadlo pákovou baterií, přičemž platí, že čím delší je páka, tím menší sílu je třeba vyvinout k jejímu ovládání. K umyvadlu je také vhodné umístit madlo.

Sklopné zrcadlo pro invalidy a další doplňky do bezbariérové koupelny

Kromě samotného základního vybavení je při navrhování koupelny třeba zohlednit také umístění pračky (ideálně s předním plněním), skříněk pro skladování hygienických potřeb, ukotvení madel a držáků či umístění zrcadla.

Právě klasické zrcadlo (pro vozíčkáře standardně umisťované se spodní hranou v max. výšce 90 cm nad podlahou a horní hranou ve výšce min. 180 cm) je pro mnohé velmi nepraktické, protože dochází k jeho neustálému špinění odstřikující vodou. Vhodným řešením je proto sklopné zrcadlo, které si může každý člen domácnosti nastavit tak, jak potřebuje (důležité však je myslet na to, aby ovládací páka naklopení vystupovala do prostoru).

Financování bezbariérové koupelny

Na závěr se ještě pojďme podívat na možnosti financování rekonstrukce vaší koupelny. Zdravotní omezení s sebou samo o sobě nese značné náklady, a tak může být pro někoho přestavba koupelny na bezbariérovou finančně velmi náročná. Pro osoby se ZTP nabízí pomoc stát, který poskytuje dotaci na úpravu bezbariérového bydlení. Jedná se o tzv. příspěvek na zvláštní pomůcky, který zahrnuje i stavební úpravu koupelny a WC, a to se spoluúčastí ve výši 10 % z ceny pomůcky. Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku činí 350 000 Kč, resp. 500 000 Kč v případě příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení „plošiny“. Součet vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč (resp. 850 000 Kč, pokud v této době byl poskytnut příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení schodišťové plošiny).

Kromě samotného příspěvku na rekonstrukci mohou osoby se ZTP nebo ZTP/P čerpat příspěvek na mobilitu, a to v roce 2024 ve výši 900 Kč/měsíc. O možnostech získání těchto příspěvků se informujte na pobočce Úřadu práce.